O užívání višňovky
Višňovka není nápojem, který by se dal pít v množství, v jakém se obvykle konzumují révová vína. Není to nápoj na žízeň, ani na dlouhé bujaré oslavy. Můžeme jej použít jako aperitiv, v průběhu jídla (nejlépe v několika malých doušcích) či krátce po jídle, dále jako nápoj pro slavnostní okamžik nebo jako malý příspěvek chvílím tvořivosti, pohody, relaxace a klidu nebo aktivit veskrze příjemných. Pokud to dovolují okolnosti, doporučuji užít 25 ml ráno při snídani nebo při obědě , 25 ml při večeři, případně jednou denně 50 ml při nějakém jídle. Při zvýšeném infekční tlaku je možno denní dávku krátkodově zvýšit na dvojnásobek, tedy 2x50 ml. Každý si jistě vybere tu svoji správnou dobu, ale je třeba mít na paměti, že ve spánku je metabolizmus ethylalkoholu zpomalen, proto by se jakýkoliv alkoholický nápoj neměl pít krátce před spaním a neměl by být poslední tekutinou v našich útrobách před usnutím. Tou nejlepší poslední večerní tekutinou je čistá kvalitní pitná voda.
Těm, kteří mají rádi hořkou čokoládu, doporučuji vychutnat kvalitní hořkou čokoládu a současně ji spojovat s malými doušky višňovky.
Podobně lze v ústech spojit klasický černý lékořicový pendrek a žvýkat jej s malými doušky višňovky.
Višňovka má řadu použití při přípravě jídel v kuchyni, lze jí přiat např. k drůběžím játrům, aj. Velmi chutný je borůvkový jogurt, ochucený višňovkou .
Komu je višňovka málo sladká, můe si její chuť upravit kvalitním medem - akátovým, květovým, či medovicovým (lesním).
Omezení v doporučeném denním množství višňovky není dáno ani tak vyšším obsahem alkoholu (obvykle 18 %), jako vysokou koncentrací extraktu višní a přítomností velkého množství biologicky účinných látek, pocházejících nejen z višní, ale i z dalších druhů ovoce, koření a silic, kterých je ve višňovce dohromady téměř 60 druhů. Některé lze v chuti a vůni višňovky rozeznant jen s velkou zkušeností.
Podobně jako varuji před nadměrným užíváním višňovky, upozorňuji i na škodlivost nadbytku vitamínových, minerálních a enzymových potravinářských doplňků. Nemoci z přemíry suplementů (například hypervitamimózy) jsou nebezpečnější než nemoci z nedostatku zmíněných druhů biologicky účinných látek (např.. hypovitaminózy).
Je vhodné višňovku hodnotit a užívat ze sklenice z čirého hladkého skla bez výbrusů a ornamentů, nahoře mírně uzavřené (jako tulipán), jak jsou provedeny sklenice degustační.
Teprve malé, doporučené množství tohoto vína ve sklenici, ukáže jeho barvu. Při několikerém naklonění nebo při lehkém pomalém roztočení sklenice její stěny zakrátko zkrášlí různě tvarované a různě tenké proudy nápoje, sloupoví, oblouky románského slohu nebo jen prosté "slzy", které se při hodnoceních višňovky v pozdějších měsících a letech mění a vyvíjejí, jak toto víno stárne, zraje a pomalu zvyšuje svoji viskozitu. Pozorování tohoto jevu je vlastně jednoduchou, ale zato spolehlivou metodou, která ukazuje na stáří a zralost nejen u višňovky, ale i u dalších druhů vín.
Ještě než všechno víno steče ze stěn sklenice, když je z višňovky uvolněn dostatek par, neváhejte prozkoumat svým hluboko ponořeným ctěným nosem profil vůně tohoto vína. Až poté višňovku v několika malých doušcích pomalu ochutnávejte, abyste se seznámili s pestrým, ale tajuplným a sametovým profilem tohoto ovocného vína. Pokud budete to malé množství vína vychutnávat delší čas, doporučuji opatřit sklenici v letním a podzimním období vhodnou pokličkou, protože tento nápoj je silným atraktantem pro malé ovocné mušky.
Na etiketě láhve je uvedena doporučená teplota nápoje 9 - 15 °C. Tento údaj je výsledkem sloučení rozmezí doporučených teplot pro kořeněná vína (9 až 10°C), pro dezertní vína (10 až 12°C) a pro mladá polosladká červená vína (13-15°C), jak je uvádí odborná literatura. Uvedené teplotní rozmezí pro višňovku není třeba brát příliš vážně. Každému doporučuji, aby si sám vyzkoušel různé teploty višňovky a vybral si takovou, která nejvíce přispívá k jeho pohodě, která nejvíce vyhovuje jeho smyslům a současně umožňuje co nejlépe poznat všechny senzorické profily tohoto nápoje.